Rozhodla jsem se přispět do debaty, která má reflektovat téma muži a umění či gender v umění se zacílením na perspektivu mužství.
Kniha Vzdálení otcové Mariny Jarre vyšla v italském originále v roce 1987. V českém překladu Kateřiny Vinšové až na sklonku loňského roku díky nakladatelství Meridione.
Překlad eseje anarchistky Emmy Goldman, v němž kritizuje formalismus a povrchnost emancipačního hnutí.
O dvou inscenacích Pravidla úklidu z A studia Rubín a Máma z Divadla pod Palmovkou.
O dvou zahraničních inscenacích, které pojednávají o mateřství: #Motherfuckinghood a Medea´s Children.
Americký seriál Zlá krev pojednává o legendárním nepřátelství hollywoodských hvězd a Nadějná mladá žena je dynamický film o pomstě jedné ženy.
Španělská autorka Layla Martínez svým debutem Červotoč přináší do české společnosti přesně to, co potřebuje.
Rozhovor s dramaturgyní Činohry Národního divadla Ninou Jacques o inspiraci, cirkulaci a „bibli udržitelného divadla“ The Theatre Green Book.
Tím, že jsou požadavky na muže sociálně konstruované a v neustálém pohybu, jsou často i vnitřně rozporné. Například dnes, kdy se spolu s požadavkem na citlivost a emocionální otevřenost stále drží požadavek výkonnosti a schopnosti mít věci pod kontrolou.