1.1

kde jsi
kde

kdo

ty

já

ano kde jsi

já

ano ty

ješ­tě já
ješ­tě po­řád jsem to já

ano po­řád jsi to ty
ješ­tě ty ano po­řád

ta­dy

kde se skrý­váš
kde se scho­vá­váš

ta­dy pří­mo ta­dy
kde

ta­dy

kde ta­dy

pře­ce ta­dy

tak ta­dy se skrý­váš
scho­vá­váš se
skrý­váš se ta­dy
ješ­tě po­řád ty

já

ano
ta­dy tě má­me
tak za­čne­me

ta­dy

ano ta­dy
teď a ta­dy

dob­ře tak te­dy za­čne­me

ta­dy ve tmě
v dí­ře
v dus­né dí­ře
kde
ta­dy pří­mo ta­dy
ve své dí­ře
ta­dy ve své dí­ře
ve své dus­né dí­ře
tmě
v dí­ře v do­mě
ve svém ve va­šem
ve svém
ve tvém do­mě
se scho­vá­váš

je to tvůj
můj
je to váš
dům váš
vel­ký
vel­ký a krás­ný
dra­hý do­mov
váš dům
krás­ný a mo­der­ní
do­mov
vlast­ní dům ve kte­rém
se skrý­váš

ješ­tě je čas
ješ­tě jsi
scho­va­ný
ješ­tě je ješ­tě se
ješ­tě ne­chceš ne­mů­žeš ješ­tě
pros­tě ješ­tě ne­můžu
ješ­tě ne
chví­li ješ­tě jsi
čas
čas
po uši čas já
scho­va­ný
ty čas ješ­tě
za­hra­ba­ný
po uši ne­hyb­ný za­ši­tý
za­hra­ba­ný čas
pod de­kou
dět­skou de­kou za­hra­ba­ný
těž­kou tí­ži­vou de­kou
s ob­ráz­ky
po uši ne­hyb­ný
hvězd a pla­net čas
za­hra­ba­ný čas ale už
straš­né hor­ko dý­chat
ne­mů­žeš lé­to
pod de­kou
stá­le ty
stá­le já
v do­mě je hor­ko
lé­to
čas je let­ní
ve­čer
hor­ký let­ní ve­čer
krás­ný dus­ný čas
na gau­či
v obý­vá­ku
le­žíš po uši za­ba­le­ný
za­hra­ba­ný
pod dět­skou de­kou ne­hyb­ný
mu­síš na­brat
dech sí­lu mu­síš
na­brat mu­síš
du­síš se dech
vy­lézt čas
je čas
mu­síš se let­ní ve­čer
čas mu­síš
ode­jít
kam
ale­spoň dech
vy­lézt mu­síš
hor­ko
hor­ko
tak jo
tak jo
tak ne
mu­síš
ne ven
mu­síš
ven
pryč
pryč z to­ho­to do­mu
ven
du­síš se ven
mu­síš pryč
du­síš krás­ný
ode­jít den hor­ký
ve­čer dob­rý den
lé­to dob­rý
pryč
rych­le pryč
dob­rý den
vů­bec ne dob­rý
pro­kle­tý po­sled­ní den
den kdy kon­čí
všech­no tvůj
mu­síš pryč
ode­jít
ale kam ješ­tě ode­jít
z to­ho­to pro­kle­té­ho tem­né­ho
mís­ta do­mu ode­jít
kam
z to­ho­to krás­né­ho dob­ré­ho do
tvé­ho do­mu
va­še­ho do­mo­va
ty
z to­ho­to mís­ta
pryč
mu­síš
vy­hra­bat
se
ode­jít pryč
ale kam ješ­tě
jít
mu­síš
vy­hra­bat
vy­lézt z tem­né­ho mís­ta
hra­beš
hra­beš se
z tí­ži­vé­ho dus­né­ho přítmí
udě­láš ma­lou
jen ma­lou
dír­ku v zá­hy­bech de­ky
ma­lou
dech
ko­neč­ně dech
dír­ku a co
co vi­díš
vi­díš lé­to
sou­mrak
udě­láš dír­ku
zvět­šíš pro­stor
po­hle­dem
po­hle­dem vy­lé­záš
po­ma­lu po­ma­lu
po­hle­dem
vy­lé­záš
pak
pak prs­tem pak prs­tíč­kem
vy­hra­bá-
váš jak had
jak ma­lý klí-
ček ra­ší­cí rost­li­ny
vy­hra­bá-
váš se po­ma­lu
ven se vy­hra­bá-
váš jak sa­ze­nič­ka
abys pryč
abys
ode­šel ale kam abys
ješ­tě ode­šel
ode­šel z to­ho­to
do­mu už ode­šel
ale kam ješ­tě jít
ani ne
tvé­ho už
ani ne va­še­ho
už je­nom z to­ho­to
do­mu

abys
abys už
abys
dech
dech

dech

a už
a už jsi
do půl­ky tě­la
už jsi do půl­ky tě­la ven
vy­hra­ba­ný
vy­hra­ba­ný ven do půl­ky tě­la
a
zve­dáš se
zve­dáš
po­sta­víš
po­sta­víš se
na no­hy
na zdře­vě­ně­lé no­hy se
ner­vy po­sta­víš
na no­hy
a teď
teď jdeš
po­kra­ču­ješ po­ma­lu
po­kra­ču­ješ
a jdeš a ne­vy­dá­váš
zvu­ky
hlu­ky zvu­ky ne­vy­dá­váš
ja­ko had
ja­ko ra­ší­cí rost­li­na
ner­vy ti­še
ti­še
plu­ješ po plo­vou­cí
pod­la­ze plu­ješ
plu­ješ tak neslyš­ně
neslyš­ně ja­ko mrak ja­ko pe­ří ja
tak
plu­ješ plu­ješ
pro­sto­rem
k vý­cho­du z to­ho­to
do­mu
plu­ješ po­ti­chu abys
abys nic
abys ne­vy­ru-
šil řád ne­bo ně­co
ně­ja­ké ně­co pod­stat­né­ho
ješ­tě ně­co
nic
ne­bo nic
nic
nic
pros­tě snad zbý­va­jí­cí řád
ja­ký ješ­tě
ta­dy v tom­to do­mě
ja­ký řád
všech­no bu­de­me
na­ko­nec všich­ni všech­no bu­de­me
bu­de­me muset všich­ni všech­no
opus­tit
ja­ko já opus­tit ja­ko ty
opus­tit všich­ni všech­no opus­tit
od­pus­tit
mů­že­me ně­ko­mu ně­co
od­pus­tit všich­ni všech­no ně­ko­mu
vů­bec ně­co
děs­ná otáz­ka děs
řád
řád ne­bo děs dým
ne­bo čas
ne­bo ner­vy dech
za­žeh­nat
za­žeh­nat od­pus­tit jít
opus­tit plout
a tak
za­žeh­ná­váš plu­ješ dál
plu­ješ ja­ko plu­ješ ty
ja­ko mrak had sou­mrak
rost­li­na od­plou­váš od­plý­váš
dým plyn
ply­neš vzná­šíš se
k vý­cho­du plo­vou­cí
po plo­vou­cí pla­zíš se
pod­la­ze po­ti­chu
k vý­cho­du abys už
ode­šel opus­til ode­šel
na­po­řád ale kam od­plý­váš
od­plý­váš aby ses
abys už
na věč­nost
za­žeh­nal dě­su řád
dě­su dech
ale pak
co ale pak
pak na­jed­nou
co se pak
ale pak na­jed­nou
ale pak
co
ale pak na­jed­nou
za­sta­víš ztuh­neš
za­sta­víš pro­to­že zne­hyb­níš
za­sta­víš pro­to­že usly­šíš
zne­hyb­níš
za­sta­víš pro­to­že
ztuh­neš usly­šíš
zne­hyb­níš pro­to­že zvo­nek
a usly­šíš zvo­nek
a ne­mů­žeš zne­hyb­níš
zvo­nek a zvo­nek
a zvo­nek za­sta­víš
za­sta­víš veš­ke­rý
po­hyb za­sta­víš vše­chen
zvo­nek a zvo­nek
ne­mů­žeš zvo­nek a zvo­nek
po­hyb
a ne­mů­žeš ne­mů­žeš na­jed­nou
na­jed­nou ne­mů­žeš
dál

1.2

co chtě­jí
chtě­jí sou­se­dé chtě­jí
chtě­jí vě­dět sou­se­dé
sou­se­dé chtě­jí vě­dět
ří­ka­jí sou­se­dé
vě­dět jest­li je sou­se­dé
jest­li je všech­no všech­no je
jest­li je v po­řád­ku všech­no
všech­no je v po­řád­ku ří­kám
ří­káš
všech­no je v po­řád­ku a
za­ví­ráš dve­ře
za­ví­ráš za­ví­ráš vů­bec jsi
za­ví­ráš ne­měl jsi
vů­bec jsi ne­měl
ot­ví­rat ne­měl jsi dve­ře
a sou­se­dé sou­se­dé
str­ka­jí sou­se­dé
co si to sou­se­dé
str­ka­jí do dve­ří co no­hu
no­hu sou­se­dé str­ka­jí do dve­ří
do dve­ří co si to
sou­se­dé do dve­ří do­vo­lu­jí
ří­ka­jí do dve­ří
jest­li je ří­ka­jí opa­ku­jí
jest­li je všech­no v po­řád­ku
oprav­du všech­no sou­se­dé jest­li je
v po­řád­ku sly­še­li
sly­še­li totiž sou­se­dé
sly­še­li ně­ja­ké sou­se­dé
jest­li je všech­no OPRAV­DU v po­řád­ku
sly­še­li totiž sou­se­dé
ně­ja­ké sou­se­dé ří­ka­jí
ně­ja­ké sly­še­li sou­se­dé
rá­ny
je oprav­du všech­no v po­řád­ku
ří­ka­jí sou­se­dé opa­ku­jí
rá­ny
jest­li je OPRAV­DU
všech­no v po­řád­ku ří­ka­jí
ja­ko vý­stře­ly
opa­ku­jí V PO­ŘÁD­KU oprav­du

ne­měl jsi
ne­měl jsi ni­kdy
ni­kdy sou­se­dé ne­měl jsi ni­kdy nic
NIC NE­NÍ V PO­ŘÁD­KU
vů­bec vů­bec nic a do dve­ří
zí­ra­jí sou­se­dé oprav­du
pta­jí se zno­vu a zno­vu jest­li je
všech­no oprav­du jest­li je
v po­řád­ku sou­se­dé
man­žel­ka jest­li je
co
v po­řád­ku
ří­káš jim v po­řád­ku od­po­ví­dáš
v úpl­ném po­řád­ku
všech­no je oprav­du
man­žel­ka ta­ky je v úpl­ném po­řád­ku
ří­káš jim oprav­du
dě­ti a dě­ti jsou
v po­řád­ku pta­jí se
opa­ku­jí
dě­ti dě­ti dě­ti
ří­káš jim v po­řád­ku v úpl­ném
od­po­ví­dáš ří­káš jim opa­ku­ješ
dě­ti jsou v po­řád­ku
ujiš­ťu­ješ
všich­ni jsou v úpl­ném po­řád­ku
všech­no je sou­se­dé
všech­no je v na­pros­tém po­řád­ku

ne­měl jsi
je­nom jsi ne­měl ne­měl jsi
ot­ví­rat sou­se­dé
všich­ni jsme sou­se­dé
všech­no je sou­se­dé
v úpl­ném na­pros­tém to­tál­ním p
ale teď
ale teď pro­sím vás sou­se­dé
sou­se­dé pro­sím vás
v po­řád­ku v po­řád­ku vy­kliď­te
sou­se­dé vy­kliď­te ale teď
pro­stor
pro­stor a po­ze­mek sou­se­dé
sou­kro­mý po­ze­mek sou­se­dé v
pro­stor a po­ze­mek sou­se­dé vy
ne­bo se sou­se­dé
ne­bo se oprav­du
oprav­du sou­se­dé věř­te mi sous
ne­bo se po­ze­mek
vy­kliď­te ne­bo se
oprav­du
oprav­du ne­bo se
vy­kliď­te SLUŠ­NĚ
a teď
hned a teď
a teď teď vi­dí­te
vi­dí­te vi­dí­te sluš­ně a ne­chtě­jí
ne­chtě­jí vy­kli­dit
sou­se­dé ne­chtě­jí vy­kli­dit po­ze­mek
ne­chtě­jí zí­ra­jí zí­ra­jí pta­jí se
do dve­ří zí­ra­jí pta­jí se sou­se­dé
vi­dí­te sou­se­dé teď ně­co
sou­se­dé teď ně­co
uvi­dí­te
sou­se­dé sa­háš si
sa­háš si sou­se­dé
sa­háš si do kapsy
do kapsy tep­lá­ků sa­háš si sou­se­dé
vy­kliď­te ne­bo se sou­se­dé
do kapsy sa­háš a vy­n­da­váš
vy­n­da­vám sou­se­dé
vi­dí­te po­ze­mek
vy­n­da­váš le­gál­ně
le­gál­ně vy­n­da­váš z kapsy svých tep­lá­ků
zbraň
le­gál­ně zbraň ze svých
tep­lá­ků vy­n­da­váš zbraň
le­gál­ně vi­dí­te sou­se­dé
všech­no je v po­řád­ku sou­se­dé
vy­kliď­te po­ze­mek ne­bo se
zbraň ze svých tep­lá­ků
sou­se­dé cou­va­jí le­gál­ně
le­gál­ně cou­va­jí sou­se­dé
pěk­ný den sou­se­dé
přijď­te zas sou­se­dé
všich­ni jsme pře­ce
pře­ce jsme sou­se­dé
dě­ku­ješ
dě­ku­ji sou­se­dé
lé­to je sou­se­dé
po­ča­sí sou­mrak je
krás­ný čas sou­se­dé
všich­ni jsme sou­se­dé
le­gál­ně sou­se­dé
krás­ně je krás­ně a po­ča­sí
dě­ku­ji sou­se­dé
přijď­te zas sou­se­dé
v po­řád­ku po­ze­mek
ne­bo jen
po­ča­sí le­gál­ně
ne­bo jen tak je­nom
blí­ží se
plí­ží se sou­se­dé
sou­se­dé dě­ku­ješ
pře­ce jsme je­nom tak
přijď­te zas sou­se­dé
je­nom tak sou­se­dé
blí­ží se sou­se­dé
blí­ží se tma

1.3

a jsi tu za­se sám
sám
kde
ta­dy

sám roz­sví­tíš

sám roz­sví­tíš lam­pu
krás­nou lam­pu
dra­hou lam­pu
lu­xus­ní z čer­né­ho
mra­mo­ru z čer­né­ho ka­me­ne
chlad­né­ho hlad­ké­ho
mra­mo­ru
ne­bo jen na­po­do-
be­ni­ny chlad­né­ho dra­hé­ho
ku­su ka­me­ne kus
ka­me­ne z da­le­ké
ze­mě ne pla­ne­ty
mě­sí­ce
ka­me­ne z da­le­ké
prs­ten­ce da­le­ké pla­ne­ty

při­blí­žíš
při­blí­žíš ucho a
k prs­ten­ci ka­me­ne
k chlad­né­mu ci­zí­mu
mra­mo­ru po­slou­cháš
pře­no­sy ci­zí­ho
chlad­né­ho vesmí­ru
po­slou­cháš ucho se do­tý­ká
vesmír­né ci­zo­ty
ci­zo­ty ve kte­ré
za­slech­neš pís­ně
ti­ká­ní bzu­če­ní šumě­ní
za­slech­neš
im­pul­sy frek­ven­ce pís­ně
a za­slech­neš

šum
sig­nál
sám
ta­dy
kde

na chví­li sám ale
ne ale
na dlou­ho
ne ale úpl­ně
sám ale
po­slou­cháš
za­slech­neš
sám než si
pro te­be
za­slech­neš
při­jdou než
pů­jdou si pro te­be

dřív ne­bo poz­dě­ji
za­slech­neš
tak­že co
tak­že sám
ne ale úpl­ně
tak­že teď co ale

záclo­ny za­slech­neš
za­táh­ni záclo­ny
za­slech­neš
ale proč
ale proč záclo­ny
za­slech­neš

roz­táh­neš záclo­ny

ven­ku je tma
ve skle je tvář
ta­hle tvář ne­ní už
tvo­je ne tvo­je tvář
ne­ní má
ta­hle tma je tvo­je
za­slech­neš
ne­chceš už ale už
sly­šet už ne­chceš tu
lam­pu a sig­ná­ly
ne­chceš dál ne­chceš už
pís­ně a
ne­chceš dál tak­že už
tak­že sám
tak­že teď
tak­že teď co

vy­pneš lam­pu

tma ti­cho
sám

ale v tom ti­chu je
po­řád v tom ti­chu je
ně­co je ně­co tam
po­řád v tom ti­chu je
co to je co je v tom
ti­chu co pul­su­je

VY­PNI UŽ KUR­VA TEN MO­BIL

1.4

vy­n­dá­váš ba­te­rii
vy­ta­hu­ješ zá­strč­ky ze zá­suv­ky
ze zá­su­vek vy­ta­hu­ješ
všech­no bzu­če­ní
všech­no
ob­ra­zov­ku
wi­fi
mi­k­ro­vln­ku
led­ni­ci
led­ni­ci ta­ky
ano i led­ni­ci
co s tě­mi jo­gur­ty
co s tím ho­vě­zím
co s ba­ná­ny
nic
ať pros­tě jdou
svou ces­tou ne­boť
ne­boť roz­klad a zká­zu
nelze za­sta­vit
tak­že
tak­že i led­nič­ku
ně­kte­ré před­mě­ty
vy­sí­la­če a při­jí­ma­če
ně­kte­ré vě­ci ra­dě­ji roz­mlá­tíš
roz­mlá­tíš na ku­sy
čím
lam­pou
lam­pou z těž­ké­ho ka­me­ne
čer­nou lam­pou tvo­jí zká­zy
tak
a je to
co led­ni­ci
led­ni­ci ne­roz­mlá­tíš
proč
je to pří­liš
pří­liš na­má­ha­vé
lam­pa se roz­tříští o led­ni­ci
led­ni­ce je
ne­po­ra­zi­tel­ná
s mra­zá­kem
se vším tím mra­zem
odol­něj­ším než čer­ná lam­pa
mra­zák od­po­jíš
zví­tě­zíš nad mra­zem od­po­je­ním led­ni­ce
i mra­zá­ku
jsi chyt­rý
chyt­rý a vy­sí­le­ný
a na­víc
na­víc na led­ni­ci
při­chy­ce­né mag­ne­tem
mag­net­ka­mi z vý­le­tů
hra­dy pa­měti­hod­nos­ti bo­dy v kra­ji­ně
jsou při­chy­ce­ny
při­chy­ce­ny fo­to­gra­fie
te­be a dě­tí a že­ny
u vo­dy v le­se v re­stau­ra­ci na zmrz­li­ně
va­še fo­to­gra­fie z do­by
z do­by kdy byl svět
ješ­tě v po­řád­ku
kdy by­lo všech­no v po­řád­ku
hra­dy pa­měti­hod­nos­ti
bo­dy v kra­ji­ně a vy
mla­dé tvá­ře dět­ské po­hle­dy
utí­káš
jdeš před ni­mi
dál ně­kam dál
tře­ba
tře­ba do ko­mo­ry tře­ba do šat­ny
lek­nul ses led­ni­ce
vy­dě­sil po­hle­dy
do šat­ny me­zi
ka­bá­ty a od­lo­že­né bo­ty
čím men­ší bo­ta tím men­ší dí­ra
čím vět­ší bo­ta tím vět­ší tma
a ruká­vy s ruká­vy
je to po­dob­né
s di­men­ze­mi a čer­ví­mi tu­ne­ly
tem­ných mrtvých ruká­vů
ne­po­třeb­ných oba­lů
tě­la do mra­zu a ta­dy
ale ta­dy víš
a víš to víš
uvě­do­mu­ješ si
že to je
jen do­čas­né ře­še­ní
scho­vat se ta­dy od­stí­něn
magen­tic­ký­mi po­li čer­vích děr
a čer­ných děr
a víš to
že všech­ny ty sig­ná­ly
jsou po­řád
po­řád s te­bou
že tě ne­o­pus-
ti­ly že oběť kte­rou jsi
kte­rou jsi vy­ko­nal
že ta oběť
že oběť
ne­by­la ce­lá
že ješ­tě ně­co
zbý­vá
že zbý­váš ty
já
ty
že bu­deš
muset pro­jít
ce­lý dům
krás­ný vel­ký dům
že na­po­sle­dy bu­deš
muset krás­ný dům
vel­ký krás­ný dům
zkon­t­ro­lo­vat
zkon­t­ro­lo­vat ja­ko
ja­ko před od­jez­dem
na do­vo­le­nou
na ro­din­nou do­vo­le­nou
kom­plet
spo­tře­bi­če vo­du po­jist­ky
ješ­tě ho ce­lý pro­jdeš
chod­bu kou­pel­nu po­ko­je
i kou­pel­nu i po­ko­je
ano
všech­no pro­jdeš na­po­sle­dy
ale
ale teď jsi tak
una­ve­ný
una­ve­ný z mar­né­ho bo­je
se spo­tře­bi­či a sig­ná­ly
s je­jich bzu­če­ním a in­struk­ce­mi
že spo­či­neš
na chví­li spo­či­neš v šat­ně mrt­vé ko­mo­ře
me­zi mrt­vý­mi ku­sy
ob­le­če­ní ve tmě me­zi
ka­bá­ty dět­ský­mi bo­ta­mi
na chví­li
je­nom na
ma­lou chvi­lič­ku
sníš
snad i spíš na ma­lou chvi­lič­ku
pro­to­že teď
teď už ne­mů­žeš ode­jít
teď
po tom vý­stu­pu
vý­stu­pu se sou­se­dy
už ur­či­tě ne­mů­žeš
to ne
to v žád­ném pří­pa­dě
ode­jít
a mohl jsi vů­bec ně­kdy
už tě za­mě­ři­li
už ta­dy bu­deš
ode­jít
na vě­ky v tom­to do­mě
v pekle
ob­klí­čí tě v do­mě a na­ko­nec
na­ko­nec
ten po­stup znáš
na­ko­nec tě ne­bo
na­ko­nec bu­de ko­nec
pros­tě jed­no­du­še zá­věr
ko­neč­né ře­še­ní vše­ho
ale teď teď na chví­li
na věč­nost
na chvi­lič­ku
se ne­trap
už
od­po­čiň si na chvi­lič­ku
než pů­jdeš
vzpo­mí­nej
sni
je­nom na chví­li
si ješ­tě od­po­čiň
re­ka­pi­tu­luj
sni roz­luč se
máš čas
čas je­nom pro se­be
ale ne moc ča­su
vím to
víš
ale čas
čas je­nom pro te­be
ko­neč­ně tro­chu čas
pro se­be
roz­luč se
roz­luč se se vším
ve zbý­va­jí­cím
ča­se
se vším

2.1

pro­tes­ty
oni ma­jí po­řád oni
ně­ja­ké
pro­tes­ty oni
mož­nost pro­tes­to­vat
ma­jí oni
pro­ti če­mu­ko­li pro­tes­ty
za ně­co pro­ti ně­če­mu
za prá­va oni po­řád
pro­tes­tu­jí kvů­li ně­če­mu
prá­va ně­ja­ké buz­ny
po­řád do­ko­la
prá­va fe­ťác­ké soc­ky
pe­do­fil­ní prá­va
kaž­dý ko­kot má ně­ja­ká prá­va
a ty sto­jíš
sto­jíš v řa­dě a ne­máš
ne­máš nic
máš ma­nu­ál plán pro po­stup
v pří­pa­dě ře­še­ní
kri­zo­vých si­tu­a­cí ško­le­ní máš
roz­ka­zy etic­ký ko­dex
uni­for­mu vý­stroj máš ale žád­ná
prá­va ne­máš prá­va
sto­jíš v řa­dě a če­káš
co bu­de
co udě­la­jí oni
oni kte­ří se do­ža­du­jí
pro­tes­tu­jí
práv
oni

GESTA­PO GESTA­PO

pís­ka­jí skan­du­jí
za prá­va zví­řat
za prá­va chlap­ců pře­vle­če­ných
za du­ho­vé krá­lov­ny
prá­va prá­va
prá­va a pak
vy­le­tí z da­vu
z da­vu vy­le­tí prv­ní ká­men
oheň a už to je­de
už se to ma­že
už to lí­tá
čer­né obe­lis­ky se
mí­ha­jí před oči­ma
hla­va ne­hla­va
lesk­lé hel­my au­to­ma­tic­ky
po­stu­pu­jí
ja­ko stro­je ar­má­da ci­zích
svě­tů po­stup
ří­ze­ný
re­flex bub­no­vá­ní
sy­ro­vá hmo­ta
čer­né­ho ná­si­lí

SVO­BO­DU SVO­BO­DU SVO­BO­DU

a jed­no­ho ne­se­te
k au­tu jed­no­ho hyb­rid­ní­ho
tvo­ra ne­se­te zví­ře
hmo­tu k au­tu
ne­se­te to­ho srá­če
ko­pe a ko­pe zmí­tá se
sráč
sráč hmo­ty
špat­ně se sráč
ne­se klou­že vám sráč
jak ob­ří su­per­rych­lý
sráč sli­mák zmí­tá se
tem­ná slizká hmo­ta srá­če
je­ho ne­stvůr­né­ho tě­la
sna­ží­te váž­ně se sna­ží­te
sdě­lit srá­či srá­či
po­sta­ví­me tě buz­no
po svých srá­či pů­jdeš a bu­de
všech­no bu­de ou­kej buz­no­srá­či
ale buz­no­sráč pliv­ne
pliv­ne jed
do mas­ky
do tvé­ho br­ně­ní pliv­ne
sí­ru a smrad buz­no­sráč
urá­ží buz­no­hyb­rid­sráč
ří­ká
li­tu­ju kri­ple tvejch dě­tí kri­ple
tvo­je mat­ka kri­ple mr­da­la s kon
pí­ča
da­la kaž­dý­mu nác­ko­vi v oko­lí
ří­ká a pli­ve buz­no­srač­ko­mu­tant
pe­kel­ný hyb­rid a tak
a tak co s ním
co co nic
co by
co co by
rá­na
rych­lá a su­chá
prud­ká rá­na čer­ným obe­lis­kem
špič­kou obe­lis­ku do vol­ných
žeber mr­zá­ka
je­ho sten a krou­ce­ní
a prá­va­prá­va­prá­va
ááá
a za­klek­nu­tí
na krk tem­né­ho sli­má­ka
za­klek­nu­tí
jed­no­du­ché opat­ře­ní
za­klek­nu­tí kte­ré
způ­so­bu­je sli­má­ko­vi tem­no­tu
tem­no­tu
ne­do­sta­tek sli­má­ko­vi

NI­ČIT SLI­MÁ­KY
VŠECH­NY SLI­MÁ­KY ZNI­ČIT

vzdu­chu
ne­do­sta­tek způ­so­bu­je tem­no­tu
a klid
eli­mi­na­ce vzdu­chu sli­má­ků tem­no­ty
všech­no v jed­nom pri­mi­tiv­ním
chva­tu po­zi­ci
za­klek­nu­tí
a na­jed­nou je klid

ale ně­kdo
ně­kdo z nich
z těch co po­řád mu­sí kvů­li ně­če­mu
pro­tes­to­vat
z těch ne­po­koj­ných stvo­ře­ní
to to­čí
na zkur­ve­ný mo­bil
to to­čí a umís­tí
umís­tí TO před oči všech
na ob­ra­zov­ky všech
úpl­ně všech
a ze zá­bě­ru
vy­hod­no­ce­né­ho zá­bě­ru
je jas­né
nad slun­ce jas­né
můj po­stup pro­ti tem­no­tě
tvůj chvat
nad slun­ce jas­né mé
ja­ko jas­né jitř­ní slun­ce jas­né
tvé slu­žeb­ní čís­lo
žlu­té slu­žeb­ní
čís­lo ozna­če­ní
jas­ný kód tvé služ­by
mé sa­mo­ty
mé­ho mís­ta v kosmu
mé po­zi­ce mých či­nů

tma

2.2

prsa
řek­la ti prsa
když se jed­nou
ve spr­še jed­nou ti řek­la
při ho­le­ní řek­la při spr­cho­vá­ní
prsa
jest­li prsa
se ti ješ­tě je­jí prsa
prsa jest­li se ti lí­bí
ří­káš ano sa­mo­zřej­mě tvo­je prsa
ale ona ne­vě­ří že je­jí prsa
že se ti je­jí prsa ješ­tě lí­bí
ří­káš ano když le­žíš
když le­žíš tvo­je prsa
ří­káš tvo­je prsa
když le­žíš po­de mnou tvo­je prsa jsou
pře­krás­ná pře­krás­ná prsa
po dvou dě­tech prsa
ne­u­vě­ři­tel­ná prsa
opá­le­ná pře­nád­her­ná prsa

ano ří­ká
sou­se­dé ří­ka­jí
sou­se­dé ta­ké ří­ka­jí
co­že
ří­ka­jí sou­se­dé když mě zdra­ví

CO­ŽE

sou­se­dé ta­ké ří­ka­jí když proch
čas­to sou­se­dé pro­chá­zí když
když prsa
když prsa na za­hra­dě
když mám chví­li prsa
na za­hra­dě na­há prsa
když je lé­to
když prsa svo­bod­ně na za­hrad
a sou­se­dé dob­rý den pro­chá­zí
když na­ši sou­se­dé a lé­to
na za­hra­dě na­há prsa pro­chá­zí
dob­rý den
prsa pod žha­vým slun­cem
žha­vá prsa dob­rý den
ří­ka­jí sou­se­dé

KUR­VY

ale no­vá prsa
ří­kám si no­vá prsa jest­li
jest­li bych jest­li bys
ne­byl rad­ši do­ma kdy­bych no­vá prsa
víc ča­su kdy­bychom
kdy­bych kdy­bys no­vá prsa
víc bychom kdy­bych já by­la
spo­ko­je­ná prsa
prsa nejen le­ží­cí prsa
prsa i sto­jí­cí kdy­bych kdy­bys
kdy­bych i stá­la tře­ba
kdy­bych stá­la a dí­va­la se
na te­be se je­nom dí­va­la
takhle a no­vá prsa
žha­vá prsa kdy­bys
měl na očích
vím že máš prsa
rád že máš pl­ná prsa
pře­nád­her­ná prsa že tě
na­žha­vu-
jí tě pl­ná pl­ná prsa

pře­staň

vím vím to že
že se dí­váš že máš
před oči­ma prsa
prsa ji­ných žen
že se ti lí­bí ji­né že­ny
sa­mo­zřej­mě že se ti
lí­bí ji­né že­ny je­jich prsa
by­lo by vždyť to by
ne­by­lo při­ro­ze-
né by to ne­by­lo kdy­bys už

pře­staň už

kdy­bys už ne­tou­žil
ne­tou­žil po prsou po ji­ných že­nách
ne­by­lo by to div­né
by­lo
by­lo by to ne­při­ro­ze­né kdy­bys
ne­tou­žil chci abys tou­žil
abys jen ne­ří­kal
tvá pře­nád­her­ná
chci abys tou­žil tak mě jen
oprav­du tou­žil vždyť
vždyť jsem tu

PŘE­STAŇ S TÍM

po­řád jsem sa­ma
ta­dy v to­mhle
sa­ma v do­mě
s dět­mi v do­mě
v za­hra­dě sa­ma a sou­se­dé
chci abys tou­žil
ty
po mně po mých tou­žil
tak mě jen na­padlo
pro­miň že
pros­tě mě na­padlo
pros­tě že prsa

pauza

pro­miň pro­miň pro­miň
jsem krá­va

2.3

ale pak
pak stej­ně prů­běž­ně
prů­běž­ně ne­ná­pad­ně
nejdřív ne­ná­pad­ně
pak opa­ko­va­ně
slo­va
slo­va prů­běž­ně opa­ko­va­ně
stá­le ta stej­ná slo­va
o so­bě o nás
o to­bě o ní
stá­le ta stej­ná slo­va
vý­čit­ky stá­le pak
ob­vi­ňo­vá­ní
te­be se­be­ob­vi­ňo­vá­ní
zmí­tá­ní kde brát
kde na to všech­no brát
kdo dá­vá víc
kdo be­re kdo in­ves­tu­je
víc kdo ko­mu co
kdo je ko­mu co
věr­ný ne­věr­ný
kdo se za­ha­zu­je
pro­hrá­vá kdo víc
svěd­ci zdi tiš­ší svěd­ci
zdi krás­né­ho mo­der­ní­ho
zdi do­mu stě­ny
všech­no v těch stě­nách
za stě­na­mi
hla­sy ob­vi­ňo­vá­ní
va­še hla­sy jak si opa­ku­jí
vy­čí­ta­jí slo­va
hla­sy ve stě­nách a za stě­na­mi
stá­le stej­ná slo­va
ta slo­va za stě­na­mi hla­sy
tiš­ší svěd­ci za stě­na­mi
kdo co ko­mu
po­sral kdo se kur­ví
svěd­ci za stě­na­mi
dě­ti
tiš­ší svěd­ci na­slou­cha­jí­cí
svěd­ci bled­nou­cí za­ře­za­ní
svěd­ci ro­din­né­ho ne­štěs­tí
dě­ti za stě­na­mi
chla­pec dív­ka za
stě­na­mi krás­né­ho dra­hé­ho do­mu
mo­der­ní­ho
své­ho do­mo­va dě­ti za stě­na­mi
mo­der­ní­ho se za­hra­dou
do­mo­va svě­ta
své­ho prv­ní­ho svě­ta
prv­ní­ho do­mo­va
kon­tak­tu své­ho prv­ní­ho
se svě­tem
tím­to svě­tem pl­ným
ob­vi­ňo­vá­ní se­be te­be
vý­či­tek slov za­ře­za­ní
němí tiš­ší svěd­ci kte­ří
za­ča­li ja­ko vy
za­ča­li před­stí­rat
před­stí­rat ně­co co
před­stí­rat že ne­e­xis­tu-
je ně­co co
exis­tu­je němí svěd­ci za stě­na­mi
před­stí­ra­jí­cí že tiš­ší
že spí­cí dě­ti
dě­ti že spí­cí když ro­dič kon­t­ro­lu­jí­cí
že dě­ti spí­cí
že ne­vzbu­di­li dě­ti
ro­di­če slo­va
slo­va o to­bě a o ní
a dě­ti před­stí­ra­jí­cí spá­nek
když ro­dič na­hlí­že­jí­cí
v krás­ném ro­din­ném
do­mě kon­t­ro­lu­jí­cí
pro ně do­mě po­sta­ve­ném
že dě­ti hlav­ně
pro dě­ti hlav­ně
že ro­di­če ne­pro­ved­li
že dě­ti ne­pro­ved­ly
že se ne­sta­lo
že se sta­lo co se ne­sta­lo
ne­bo v po­řád­ku
že se ne­sta­lo
v po­řád­ku nic
před dět­mi za­ml­čo­vá­ní

ja­ko ci­zí teď
sám
kde
ve svém do­mě
tam v tem­ném do­mě
ve tmě sám

2.4

otec
jas­ně
tvůj otec otec dlou­ho
otec ně­kde
ně­kde vza­du
v hla­vě otec
zá­ři­vý otec
otec ve své
zbro­ji
otec vá­leč­ník
otec na­vrá­ti­vší se
otec
z mi­se otec

JU­GO­SLÁ­VIE 1993

v ku­chy­ni s mod­rým
li­no­le­em otec
kte­rý se vrá­til
do ku­chy­ně s po­ko­jo­vou
rost­li­nou otec
otec splý­va­jí­cí
ve své uni­for­mě otec
s po­ko­jo­vou rost­li­nou
v ku­chy­ni otec po­kle­ká
po­kle­ká ke mně
otec a ob­jí­má otec
na­vrá­ti­vší se
z vo­jen­ské mi­se tě ob­jí­má
ci­zí otec a ří­ká
ří­ká zvyk­ne­me si
otec ne­spě­chá otec
vě­ří
vě­ří že
na­jde ně­ja­kou ces­tu
otec
stezku k sy­no­vi kte­rý
ne­ví co otec
otec kte­rý vá­leč­ník
byl tak dlou­ho
pryč
a otec se pře­vlé­ká
otec se umý­vá od pra­chu
a pře­vlé­ká se do ot­ce
ot­ce za­hrád­ká­ře
a otec uka­zu­je vi­díš
mu­síš tak a tak
tu hlí­nu
a otec po­kle­ká
na bal­ko­ně k hlí­ně po­kle­ká
tu sa­ze­nič­ku mu­síš
a takhle vo­du
a takhle vzduch otec
a hlav­ně zni­čit všech­ny sli­má­ky
uka­zu­je otec
jak ros­te rost­li­na
raj­če
hrách
pa­pri­ka
pá­li­vá pa­pri­ka otec
uka­zu­je prach otec
vy­mě­nil za hlí­nu
vlh­kou hlí­nu otec vy­mě­nil
a stá­le hle­dá a hle­dá jak mlu­vit
se svým opuš­tě­ným
sy­nem
a zno­vu a takhle hlí­na hrách
a be­re tvou ru­ku
ot­cov­skou ru­kou
a hlí­nu do hlí­ny
sá­zí tvou ru­ku ří­ká
sáh­ni si do hlí­ny
za­boř svou ru­ku
do hlí­ny ří­ká
do úrod­né ří­ká pů­dy
svou ru­ku
tro­chu se umaž
od úrod­né umaž se pů­dy
mu­síš to sy­nu po­cí­tit
mu­síš
úrod­nost a vlh­kost hlí­ny
hlí­ny ze kte­ré ros­te
všech­no ži­vé
hlí­ny do kte­ré
se vra­cí mrt­vé
to je úděl sy­nu
náš úděl sy­nu
li­dí
plo­dit a umí­rat otec
ří­ká a ru­ku sy­na
tla­čí do špi­na­vé
hlí­ny otec
ve sna­ze při­blí­žit
sy­no­vi ta­jem­ství
se při­blí­žit
ži­vo­ta
sy­no­vi otec vzdá­le­ný
otec zá­ři­vý
roky
svě­tel­né roky otec
vá­leč­ník a syn
ne­sdí­lí
ne­sdí­lí okouz­le­ní
syn má strach
strach že otec vá­leč­ník
zá­ři­vý otec po­kry­tý pra­chem
hvězd me­dai­lí za­tla­čí
za­tla­čí zu­ři­vý otec
ru­ku až po lo­ket
po ra­me­no otec
že za­tla­čí
hrud­ník a hla­vu
zá­ři­vý otec že za­tla­čí
trup a po­tom
pá­nev a no­hy
všech­no že otec zá­ři­vý
otec ne­pře­mo­ži­tel­ný
blyš­tí­cí otec pod bles­ky hvězd
a me­dai­lí zá­ři­vých
za­tla­čí otec hr­di­na
sy­na
ce­lé­ho za­tla­čí do vlh­ké
špi­na­vé hlí­ny
otec že své­ho sy­na
to od­po­led­ne
na tom pa­ne­lá­ko­vém
bal­kó­ně otec že své­ho sy­na
po­ti­chu bez po­všim­nu­tí
mat­ky a sou­se­dů
po­ti­chu sy­na že zá­ři­vý otec
do od­por­né pů­dy
otec že sy­na po­ti­chu
bě­hem své sna­hy na­lez­nout
vztah
ztra­ce­né pou­to
otec že sy­na
po­ti­chu po­hřbí

2.5

a pak poz­dě­ji
da­le­ko poz­dě­ji tu byl
byl ta­dy ten
pros­tě po­cit
je­nom leh­ké po­ci­ťo­vá­ní ně­če­ho
a nejdří­ve byl ten po­cit
vel­mi pří­jem­ný po­cit
hře­ji­vý
ko­lem ža­lud­ku hře­ji­vý po­cit
v ob­las­ti ža­lud­ku so­lár­ní­ho
ple­ten­ce po­cit
vel­mi hře­ji­vý a pří­jem­ný
ko­lem tě­žiš­tě
ale ča­sem
ča­sem se ten po­cit
změ­nil
mě­nil se po­stup­ně ten pů­vod­ně
hře­ji­vý po­cit ko­lem ža­lud­ku
mě­nil se úpl­ně
se změ­nil
za­čal bo­dat nejdřív jen
pí­chat do ža­lud­ku
pů­vod­ní po­cit
pí­chat bo­dat a pak
za­čal ře­zat sví­rat
sví­ra­vá křeč v ža­lud­ku
křeč kte­rá se
ne­da­la nor­mál­ně vy­dr­žet
vy­svět­lit křeč
ta­ko­vá bo­lest
ža­lud­ku tak­že

dok­tor
dok­tor ře­kl že zkrát­ka
pod­le dok­to­ra ře­kl dok­tor
pod­le dok­to­ra nic

nic

nic pod­le dok­to­ra dok­tor ře­kl
že vy­šet­ře­ní
vy­šet­ře­ní nic
ne­od­ha­li­lo žád­ný
fy­zi­o­lo­gic­ký de­fekt
žád­nou pří­či­nu žád­ný pře­bu­je­lý
en­zym ne­bo tkáň
pros­tě nic pod­le dok­to­ra
a tak jsem ode­šel
z or­di­na­ce
šel jsi chod­bou a na­dá­val
na dok­to­ra ale
ale ven­ku před bu­do­vou
před bu­do­vou po­likli­ni­ky na­jed
na­jed­nou nic
žád­ná bo­lest žád­né nic
pros­tě vů­bec
vů­bec žád­ná bo­lest
a já
a ty
byl jsem vy­lé­če­ný
byl jsi za­se fit

a zno­vu za pár dní
za pár dní ne­bo tý­den zno­vu
zno­vu mě se­vře­la
křeč
stej­ná bo­lest v ža­lud­ku
a pil jsi ča­je
a ke­fír
a hle­dal za­ru­če­né di­e­ty
ale nic
nic mi ne­po­má­ha­lo a tak
tak jsi zno­vu
zno­vu pod­le dok­to­ra
do or­di­na­ce a nic
a za­se nic
žád­ná vněj­ší pří­či­na
a tak
tak jsem od­chá­zel chod­bou
a če­kal če­kal
že před bu­do­vou
že se mi
že se ti ule­ví za­se
před bu­do­vou po­mi­ne
po­mi­ne ta sví­ra­vá křeč
ale
ale nic
ten­to­krát nic ne­po­le­vi­lo
všech­no po­kra­čo­va­lo
po­kra­čo­va­la dál ta křeč
a já a ty
jsem pro­zřel
pro­zřel jsi

sna­ží se o te­be
oni se sna­ží o tvůj ro­zum
o tvo­je já
sna­ží se zba­vit tě prá­va
své­práv­nos­ti
prá­va na vol­bu prá­va na zbraň
prá­va na ří­ze­ní mo­to­ro­vé­ho vo­zi­dla
prá­va mám pře­ce
ta­ky svo­je prá­va
máš prá­va
kaž­dý má pře­ce
prá­va i ty
i já za­vřít tě do ně­ja­ké­ho
ústa­vu bo­les­ti a ná­si­lí
a zma­ru
na ně­ja­ké od­dě­le­ní
dr­žet tě dva­cet let
ne­bo ko­lik a při­mí­chá­vat
da­le­ko od svých blíz­kých
při­mí­chá­vat do jíd­la
mož­ná už
ano ur­či­tě už ti při­mí­cha­li
ně­co do jíd­la do pi­tí
mož­ná ta křeč ten po­cit
je dů­sle­dek ně­ja­ké
cí­le­né otra­vy
mož­ná vě­ří ve zni­če­ní
úpl­né vy­chý­le­ní
tvé­ho tě­žiš­tě
tvé rov­no­váhy a tak
a tak co jsi udě­lal
co
pro­ti je­jich ni­či­vé­mu plá­nu
a tak
co
pro­mluv vy­jev to ta­jem­ství
a tak a tak co
a tak jsem se za­pouz­dřil
za­pouz­dřil ja­ko ně­ja­ký
dáv­ný druh
ja­ko ně­ja­ká mi­k­ro­sko­pic­ká bakt
stal jsem se ne­vi­di­tel­ným
ne­vy­sto­po­va­tel­ným
zka­me­něl jsem
za­tvr­dil jsem se
ty
zů­stal jsi obe­zřet­ný
ne­po­la­pi­tel­ný ja­ko pří­zrak
ja­ko svůj už ne ty
ja­ko já dvoj­ník
stín stí­nu
a je­ho stín

2.6

hlí­dáš
hlí­dáš ob­jekt are­ál
je noc
noc hlí­dáš ob­jekt are­ál
fab­ri­ky cho­díš
ko­lem hal
ob­rov­ských čer­ných hal
s po­zůstat­ky že­le­za cho­díš
noč­ní bri­gád­ník
tem­ný­mi ha­la­mi prázd­no­ty
že­le­za a skří­pě­ní
jsi za­měst­na­nec
noč­ní bri­gád­ník
za­měst­na­nec agen­tu­ry

GOL­DEN SECU­RI­TY

OK

cho­díš hlí­dáš ce­lé no­ci
ob­rov­ský­mi čer­ný­mi dí­ra­mi
ze kte­rých táh­ne
skří­pá­ní zá­van
ně­če­ho bý­va­lé­ho
ne­po­u­ži­tel­né­ho smrad
a skří­pá­ní bý­va­lé ve­li­kos­ti
a slá­vy
a zbyt­ky oce­li plá­čou a lka­jí
ach bě­du­jí nad svým osu­dem

a když lka­jí nej­víc
noc co noc
stří­líš
stří­líš me­zi tu tmu skře­ky
vy­stří­líš všech­no
ce­lý zá­sob­ník
le­gál­ně do lka­jí­cí
tmy

stře­ly se od­rá­ží od oce­lo­vých
nos­ní­ků se od­rá­ží pro­jek­ti­ly
ja­ko ve fil­mu stří­líš
na du­chy sám
na ot­co­vy me­dai­le a hvězdy
na opá­le­ná prsa a skře­ky dě­tí stří­líš
až vy­stří­líš a vy­stříz­li­víš
všech­no vy­stří­líš ce­lý
zá­sob­ník vy­stříz­li­víš
a pro jis­to­tu
pro jis­to­tu zno­vu
zno­vu na­bí­jíš
na­bí­jíš a zí­ráš pro jis­to­tu
do mra­zi­vě oce­lo­vé
tmy
a ná­h­le je na chví­li
za­se všech­no sle­pé

2.7

a v mra­zi­vě oce­lo­vé tmě
vzpo­mín­ka svět­lá vzpo­mín­ka
na let­ní den
dáv­ný uply­nu­lý
let­ní den
je­den z nej­krás­něj­ších
dnů v ži­vo­tě den
ješ­tě před man­žel­stvím
hor­ký let­ní den ja­ko te­nhle dneš­ní
let­ní den
den strá­ve­ný v me­an­d­ru ře­ky
den v pří­ro­dě
den kdy se scho­vá­vá­te
před oči­ma svě­ta
před po­hle­dem ostat­ních li­dí
den kdy le­ží­te na de­ce
v ma­leb­ném me­an­d­ru ře­ky
a lí­bá­te se
maz­lí­te scho­va­ní před vše­mi a
den kdy lí­báš
je­jí na­há opá­le­ná
žha­vá prsa
den kdy laskáš je­jí pl­ná
oro­se­ná prsa
v ma­leb­ném me­an­d­ru ře­ky
a cí­tíš
cí­tíš jak tě hla­dí po tvém
po tvém vi­tál­ním a bru­tál­ním
ne­za­sta­vi­tel­ném
po tvém lehce svou štíhlou
ši­kov­nou ru­kou po tvém pak ry
v tom krás­ném ma­leb­ném
me­an­d­ru lás­ky a tou­hy na­jed­no
na­jed­nou ně­kdo
ně­kdo vy­křik­ne ne­bo co
sly­šels ně­kdo ne­bo kde
ja­ko by
ve vo­dě ně­ja­ký
ně­ja­ké dí­tě ně­ja­ké ně­ja­ký kluk
kte­rý
me­zi vět­ve­mi v ma­leb­ném me­an­d­ru
v ře­ce tam me­zi
spa­da­ný­mi kme­ny
stro­mů v bahni­té vo­dě
ne­mů­že kři­čí
kři­čí o po­moc
po­moc
to­pí se a ty to­pí
a ty bez­myš­len­ko­vi­tě
pu­do­vě in­stink­tiv­ně vy­ra­zíš
vy­ra­zíš smě­rem
smě­rem k ně­mu vy­stře­líš
vy­běh­neš do prou­du vrh­neš se a pla­veš
pla­veš k ně­mu k to­mu dí­tě­ti
a za­chrá­níš to ně­ja­ké dí­tě
pros­tě ho vy­táh­neš ven ně­jak
ne­víš jak
ven ze smr­tel­né­ho
ne­bez­pe­čí to dí­tě
a za­po­me­neš na se­be
úpl­ně na se­be za­po­me­neš
jen za­chra­ňu­ješ ně­ja­ké dí­tě ně­jak
ně­ja­ké ci­zí
ně­ja­ké­ho ci­zí­ho
klu­ka ně­ja­ké­ho ci­zí­ho ot­ce
klu­ka ješ­tě dí­tě
vždyť je to ješ­tě dí­tě

ale
ci­zí otec to­ho ci­zí­ho dí­tě­te
je vděč­ný a je
vliv­ný ně­ja­ký vliv­ný člo­věk
ci­zí vliv­ný otec ma­lé­ho
za­chrá­ně­né­ho klu­ka
dí­tě­te vliv­ný otec a tak se sta­ne
že tě od­mě­ní ci­zí otec
od­mě­ní tě štědře a do­sáh­ne
do­sáh­ne oce­ně­ní kte­ré
kte­ré je víc než všech­ny
pe­ní­ze svě­ta
všech­ny sa­fí­ry a sma­rag­dy
do­ká­že pro­sa­dí za­ří­dí že ty
ty me­zi ně­ko­li­ka
jsi me­zi ně­ko­li­ka osob­nost­mi
roku
me­zi oby­čej­ný­mi lid­mi roku kte­ré
kte­ří za­po­mně­li na se­be
a za­chra­ňo­va­li ci­zí by­tos­ti
a dě­ti a kte­ří
kte­ří do­ká­za­li že jsou schop­ni
schop­ni obě­ti pros­tě oni
li­dé oce­ně­ní me­dai­lí
blyš­ti­vou me­dai­lí za bles­ko­vou ak­ci
me­dai­lí pre­zi­den­ta
re­pub­li­ky za hr­din­ství

a tak nás na­padlo
na­padlo vás ten den
ten přeslav­ný den
že je čas
čas abys­te uza­vře­li
man­žel­ství
abys­te zplo­di­li dě­ti
abys­te
klu­ka a hol­ku
abychom si po­sta­vi­li
po­sta­vi­li vlast­ní dům
krás­ný a mo­der­ní dům
vel­ký krás­ný dům
pod­le na­šich snů

3.1

ří­kat bu­dou
od­bor­ní­ci bu­dou ří­kat
srá­či od­bor­ní­ci
bu­dou mlu­vit
v mé­di­ích pro­stor
bu­dou mít srá­či v mé­di­ích že
v te­le­vi­zi bu­dou
se před­há­nět
v bul­vá­ru na stán­cích
v ex­per­tý­zách
zmr­di se bu­dou před­há­nět
v po­ro­zu­mě­ní v od­sou­ze­ní
věš­tit mo­ti­vy bu­dou
a od­vo­zo­vat
mo­ti­vy vy­šet­řo­vat
od­bor­ní­ci ex­per­ti
srá­či bu­dou ža­lo­vat
li­to­vat do­ka­zo­vat hle­dat
od­po­vě­di

TRAGÉ­DIE 2022

jen­že po­li­cie
po­li­cie uva­lí
uva­lí in­for­mač­ní
vzhle­dem k vě­ku zú­čast­ně­ných
osob uva­lí em­bar­go
in­for­mač­ní em­bar­go
a šum
zbu­de šum cvr­li­ká­ní
zr­ně­ní rozostře­ní
zbu­de po nás
po na­šem osu­du jen prach
bu­dou ří­kat na­pří­klad
bu­dou ří­kat
my ja­ko od­bor­ní­ci
ja­ko od­bor­ní­ci s ne­do­stat­kem
od­bor­ní­ci ak­tu­ál­ních
ne­má­me pro­to­že
vzhle­dem k od­bor­ní­ci
k cit­li­vos­ti pří­pa­du
my ja­ko od­bor­ní­ci
a vě­ku zú­čast­ně­ných osob
my ja­ko od­bor­ní­ci se
se mů­že­me se pou­ze
do­mní­vat
pod­le do­stup­ných
do­stup­ných zpráv a svě­dec­tví
svě­dec­tví osob
osob oko­lí ze sou­sed­ství osob
se mů­že de fac­to jed­nat
jed­nat o sou­hru sou­hru
ně­ko­li­ka ko­li­ka fak­to­rů

na­pří­klad
my ja­ko od­bor­ní­ci z hle­dis­ka
ztrá­ta
ztrá­ta za­měst­ná­ní na­pří­klad
ne­schop­nost
ztrá­ta ne­chop­nost fak­tor
do­stát zá­vaz­kům
žár­li­vost ztrá­ta je fak­tor
ne­schop­nost
du­šev­ní ztrá­ta
ne­schop­nost po­ru­cha fak­tor na­pří­klad
sou­hra fak­to­rů ztrá­ta lás­ka
ne­schop­nost po­ru­cha
mů­že být na­pří­klad
spouš­těč ztrá­ta lás­ka
žár­li­vost po­ru­cha
ne­schop­nost me­cha­nis­mu
spouš­těč re­ak­ce lás­ka
po­ru­cha ne­schop­nost
fa­tál­ní

ALE TO JSOU JEN DO­HA­DY

zá­sad­ně od­mí­tá­me od­mí­tá­me
vý­kla­dy vý­kla­dy
vý­kla­dy od­mí­tá­me o
ne­pod­lo­že­né spe­ku­la­ce
spe­ku­la­ce o
o vli­vu ně­če­ho ně­če­ho ja­ko
pre­desti­na­ce
o vli­vu pod vli­vem
o vů­bec ně­ja­kém vli­vu
at­mo­sfé­ric­kém ne­bo
klet­by po­hy­bu
fá­my o po­hy­bu vesmír­ných tě­le
ab­surd­ním sa­mo­zřej­mě vli­vu
fá­my my od­mí­tá­me
zá­sad­ně fá­my my
my ja­ko do­ta­zo­va­ní ja­ko
mé­dii od­bor­ní­ci
ve­de­ní v da­ta­bá­zi od­bor­ní­ků
my pro po­dob­né
fá­my od­mí­tá­me
spe­ku­la­ce pro po­dob­né
pla­ne­ty my
pro po­dob­né pří­pa­dy v da­ta­báz

a dům krás­ný dům
fo­to­gra­fie krás­né­ho do­mu
na­še­ho vysně­né­ho
do­mu bu­de
bu­de za­chy­cen náš vysně­ný
dům za­chy­cen ob­jek­ti­vem
srá­če bu­de za­chy­cen
na strán­ce
na ti­tul­ní strán­ce
na stán­ku s vy­já­d­ře­ním
od­bor­ní­ků a ně­ja­ké­ho
zmr­da ze sou­sed­ství bu­de
fo­to­gra­fie plo­tu a za ním
část do­mu ok­na
dět­ské­ho po­ko­je ok­na a nad ním
stře­cha a nad ním
ne­be a zne­po­ko­je­ní
a zá­van ener­gie
a šum po na­šich du­ších
za­chy­cen ne­bu­de
jen ně­kde ně­kým
ně­jak tu­šen

3.2

ot­če
zba­běl­če
jed­nou ani ne­vím
ani ne­vím jed­nou proč jed­nou
jsi vy­šel
ot­če ven
jen tak jsi vy­šel pros­tě
ty
fo­tr za­bi­ják me­zi pa­ne­lá­ky ty
v tep­lá­kách v pan­tof­lích za­hrád­kář
ty zá­ří­cí otec hr­di­na
vá­leč­ník vy­šel jsi
jen tak pro ně­co
tá­to ta­tíč­ku ta­tín­ku hli­ně­ný
pro ně­co co­ko­li
no­vi­ny roh­lík zá­pal­ky drát
vy­šel jsi a už jsi
ne­při­šel ta­tín­ku ta­tíč­ku zpát­ky

KON­JUNK­CE PLA­NET 2000

TO­TÁL­NÍ ZÁ­NIK VEŠ­KE­REN­STVA

ta tvo­je po­sra­ná raj­ča­ta
ty tvo­je po­sra­né pa­pri­ky
ta tvo­je po­sra­ná hlí­na
pl­né truh­lí­ky sli­má­ků
všech­no jsem
všech­no jsem vy­há­zel z bal­kó­nu
ty tvo­je krá­my ta­tín­ku

proč jsi mi ni­kdy ne­řekl
ta­tín­ku ne­řekl
že ses bál pro­sto­ru za skří­ní
svo­jí ba­bič­ky ja­ko dí­tě
že ses bál sa­ran­čat a žab
víc než rozříz­nu­té dla­ně
znal jsem tě ot­če jen ja­ko
jen ja­ko vá­leč­ní­ka
jen ja­ko za­hrad­ní­ka
jen ja­ko jsem tě znal jen ja­ko
a ne­vě­řil jsem
ne­vě­řil tvé lid­ské po­do­bě
pod­sta­tě
vě­řil jsem jen
že jsi na­pro­gra­mo­va­ný
na­pro­gra­mo­va­ný tvor hra­jí­cí ro­li ot­ce
mar­ťan
kre­tén
spad­lý z viš­ně
srab a sráč
ne­přá­tel­ský sa­te­lit

ot­če fo­tře na­po­do­be­ni­no ot­ce
proč jsi ode­šel dřív
než jsi vů­bec při­šel

3.3

pro­miň pro­miň pro­miň
kdo
ty
jo pro­miň
co je
můžu jen
co
co ta­ko­vou otáz­ku otá­zeč­ku
dob­ře jo
hlav­ně se
co
ne­na­št­vi
dob­ře
proč vlast­ně
co
jen ta­ko­vou co
otá­zeč­ku
jo pro­miň
proč vlast­ně
proč pro­miň otáz­ku
ale proč vlast­ně proč vlast­ně
co
proč po­řád
co
proč po­řád mlu­víš

PRO­SÍM

o prsou mlu­víš po­řád
proč mlu­víš po­řád o prsou
vů­bec ne­mlu­vím o prsou
ale jo
ale ne
jo jo
prsa ta­dy prsa tam prsa ci­zí prsa do­má­cí
prsa na očích pře­nád­her­ná prsa
prsa a sou­se­dé
ne
ale ano
prsa a sou­se­dé

TI­CHO TI­CHO TI­CHO

prsa prsa prsa proč
proč ne­vím od­po­věz
pro­to­že o tom
ty o tom po­řád
po­řád o tom
co
pře­mýš­líš
tou­žíš se tu­lit
co
k prsům
co­že
vel­kým ob­rov­ským ma­si­tým prsům
k mléč­né drá­ze
dob­ře dob­ře mož­ná
po­řád mys­líš na ně­ja­ká prsa
ano tak ano ne­ní mi to pří­jem­né
prsa že­ny prsa žen
po­řád ně­ja­ká prsa
ano všu­de mě pro­ná­sle­du­jí
prsa prsa prsa
ale
ale proč
ne­vím
proč od­po­věz
co tak co mám říct
tak na co mám
od­po­vě­dět
pros­tě proč
co
proč ni­kdy
proč ni­kdy co
ale od­po­věz od­po­věz upřím­ně
jo
proč ni­kdy ne­mlu­víš
hlav­ně se ne­na­št­vi
o čem tak o čem
proč ni­kdy ne­mlu­víš
o čem

O SVO­JÍ MAT­CE

3.4

pauza
pauza
na­pě­tí
tma ja­ko v bři­še
pláč a skří­pě­ní zu­bů
jen pláč a skří­pě­ní
vzpo­mín­ka na mat­ku mož­ná
ne­ví­me
ne
nic ne­ví­me
teď už z něj nic ne­do­sta­ne­me
nic
za­blo­ko­va­li jsme ho
tuhle pla­čí­cí trosku
zrů­du v šat­ně v chod­bě
ne­tvo­ra pro­chá­ze­jí­cí­ho do­mem
na­ku­ku­jí­cí­ho do všech po­ko­jů
pá­pá slo­žil se
úpl­ně jsme ho roz­lo­ži­li
dob­ře pěk­ně to je fajn ale
ale co bu­de­me dě­lat teď
pře­ce tu ne­bu­de­me
ne­bu­de­me tu věč­ně
s ním s tímhle
in­di­vi­du­em pauza
co udě­lá­me ote­vře­me
kam
do kou­pel­ny
ote­vře­me dve­ře do kou­pel­ny
no­vé svět­lo
no­vé svět­lo ho vy­že­ne
do­nu­tí k po­hy­bu
k ukon­če­ní pro­ce­su ko­neč­ně
dnes te­dy o mat­ce
o mat­ce se nic ne­do­zví­me
ne­va­dí ukon­čí­me
ne­bu­de nic
ne
po­kra­ču­je­me
ukon­čí­me ten pro­ces
dob­ře mů­že­me po­kra­čo­vat
jsi v po­ho­dě
mů­že­me po­kra­čo­vat
fajn tak­že v tom zmat­ku
v po­ho­dě
no­vé svět­lo
svět­lo z kou­pel­ny
po­kra­čo­vá­ní a vě­do­mí
blíz­ké­ho kon­ce
kte­rý ti zvěs­tu­jí dve­ře
ote­vře­né dve­ře
do no­vé­ho svět­la

3.5

a ta­dy je­jí tě­lo sou­se­dé
fan­fá­ry var­ha­ny
tě­lo mé že­ny
kte­ré se vám vy­da­lo
všem se vám vy­da­lo
za vás a pro vás
pro mě a za mě
žha­vé tě­lo v krás­ném do­mě
je­jí ma­so po­hleď­te
ta­dy
ta­dy je­jí ma­so od­po­čí­vá
ta­dy na
v na­pros­tém ne­po­ko­ji
na těch to­lik vy­tou­že­ných
dra­hých
kou­pel­ně
dlaž­dič­kách
ti­ché vy­dlaž­dič­ko­va­né
ci­zí tě­lo
po­hleď­te sou­se­dé co jste způ­so­bi­li
dob­ří sou­se­dé i vy sou­se­dé
sou­se­dé dob­rý den
kte­rý z vás
ne­bo snad všich­ni jste sou­se­dé
bez vi­ny sou­se­dé
kdo ni­kdy ne­za­hlé­dl
kdo si ni­kdy ne­po­mys­lel
když sou­se­dé dob­rý den
ko­lem let­ní za­hra­dy ná­ho­dou
ná­ho­dou dob­rý den sou­se­dé k
kdo z vás kdo to byl
kdo ve­šel do za­hra­dy
kdo za­šel do do­mu
kdo to byl kdo se do­tý­kal
kdo hla­dil kdo mač­kal sou­se­dé
kdo se maz­lil kdo kou­sal
kdo lí­zal a vni­kal sou­se­dé
kdo z vás
kdo ne­bo
ko­lik z vás

PTÁM SE KO­LIK Z VÁS

po­hleď­te na svo­ji
na je­jí
zká­zu po­hléd­ně­te na svo­ji
vi­nu vy ona je­jí
chlad­nou­cí
chlad­nou­cí še­dé sva­ly
v míst­nos­ti je­jí
chlou­bě prsa
na dra­hých
je­jí vy­leš­tě­né mi­lo­va­né kou­peln
dlaž­dič­kách kos­tech
míst­nos­ti
ma­so
do­mu va­še­ho vysně­né­ho
na­vr­že­né­ho
vy­tou­že-
né­ho do­mu
do­mu v sa­te­lit­ní
ob­las­ti

3.6

a už jsou ur­či­tě ko­lem
už je za­vo­la­li
a už tu jsou
ko­lem oni už ur­či­tě
jsou ta­dy
už ta­dy krou­ží
po­znáš
po­znáš je­jich krou­že­ní
je­jich pří­tom­né
krou­že­ní pod­le
svět­la pod­le od­les­ku
mod­ré­ho opa­ru po­znáš
je­jich krou­že­ní
pří­tom­nost je­jich ak­ce
je­jich roz­ví­je­jí­cí se ak­ci
po­znáš víš
byl
byl jsi me­zi ni­mi víš
jak se plí­ží
jak pra­cu­jí
oni
v mod­rém svět­le

VY­PAD­NĚ­TE

ale oni nejdou víš
víš to že ne­o­de­jdou
že bu­dou s te­bou
po­řád s te­bou bu­dou oko­lo te­be
kdo
oni
my
vy všich­ni
oni oko­lo te­be
krou­ží oko­lo te­be
smě­jí se blýs­ka­jí spřá­da­jí plá­ny
plá­nu­jí šep­ta­jí
oko­lo te­be
na­po­řád bu­dou še­ve­lit šus­tit
šus­tit jak strán­ky
ob­ra­ce­né strán­ky ja­ko by
ja­ko by ně­kdo ve­d­le te­be
ob­ra­cel list
ale ni­kdo ve­d­le te­be nic ne­ob­ra­cí
to jsou oni
už se ni­kdy nic ne­ob­rá­tí
ni­kdy nic ne­bu­de jen oni
oni věč­ně oko­lo te­be
v mod­rém svět­le
oni stvo­ře­ní
ona stvo­ře­ní
od­ji­nud
en­ti­ty ji­né­ho svě­ta
en­ti­ty
ty ty ty

ty­ty­ty­tátátá­ty­ty­ty
ty­ty­ty­tátátá­ty­ty­ty

už
už nic
žád­ná od­po­věď
nic
oni
žád­ná
ty
oni
už

jsou v za­hra­dě
už tě
dě­lí je­nom
už tě je­nom dě­lí
od nich
dě­lí tě od nich
te­be od dru­hých
od nich te­be jen dě­lí vás
ta­bul­ka
a zbý­va­jí­cí čas
ta­bul­ka čis­té­ho skla

3.7

a teď fi­ná­le
pak ješ­tě pí­seň
fi­ná­le pak ješ­tě pí­seň
dob­ře ješ­tě pí­seň ale teď
fi­ná­le skon­cu­je­me
už skon­cu­je­me s hr­di­nou
hla­vou to­ho­to do­mu
už skon­cu­je­me s tou ne­moc­nou hla­vou
pryč s ní
vy­ma­zat z his­to­rie
to­ho­to tvo­ra

tak­že
tak­že co
co teď
če­ká­me
ješ­tě če­ká­me na po­kyn
tak­že
tak­že ak­ce
po­kyn
AK­CE

ak­ce je spuš­tě­na
ak­ce a re­ak­ce
ne­za­dr­ži­tel­ný po­stup a ty
ty už je­nom ty se skrý­váš
skrý­váš se
skrý­váš se scho­vá­váš
ty
pod de­kou
ty kte­rý jsi jed­nou ně­kde ně­jak byl
ty zká­za vše­ho oko­lo
ty skr­če­ný
na gau­či pod de­kou ty zmar a hrůza
ty a na de­ce
na de­ce sví­tí­cí
na dět­ské de­ce
jed­ná se totiž o dět­skou de­ku
de­ku tvých dě­tí
dál
pla­ne­ty
sví­tí­cí dět­ské pla­ne­ty
hvězdy sví­tí­cí pla­ne­ty
a ty
pod ni­mi ve tmě ty
scho­vá­váš se
skrý­váš
skr­če­ný ty
s no­ha­ma
s no­ha­ma svý­ma při­kr­če­ný­ma
v tep­lá­kách
v tep­lá­kách le­gál­ně
s no­ha­ma při­kr­če­ný­ma
ja­ko no-
ja­ko no­vo­ro-
ze­ně ve tmě
le­gál­ně v tep­lá­kách se zbra­ní
s hlav­ní zbra­ně
se zbra­ní hlav­ně
v ús­tech
chlad­ný mrt­vý še­dý
su­chý stín
ty
scho­vá­váš se pod tím svět­lem
svět­lem pla­net
de­ky tvých dě­tí
le­gál­ně

tma

3.8

hmo­ta
všech­no je pro­blém
hmo­ty dě­ti
svě­ta hmo­ty dě­ti
hmo­ta je pro­blém
ale
pro­blém už ne­ní
hmo­ty dě­ti
pod de­kou dě­ti
spí­cí hmo­ty
dě­ti před­mě­ty
hmo­ty tě­la
od­por­né­ho oba­lu
škví­rou
ša­tu du­še
dě­ti spí­cí
hmo­ty za­hlé­dl jsi
před­mě­ty dě­tí
škví­rou dve­ří
dě­tí spá­nek
škví­rou prů­hle­dem
po­koj
prů­le­tem svět­la
škví­rou
vi­děl jsi jak dě­ti
spí
spí spo­ko­je­ně
v po­ko­ji
jak spí tvo­je dě­ti
před­mě­ty
va­še dě­ti

ja­ko kaž­dé rá­no
když jsi od­chá­zel
ja­ko kaž­dou noc
když jsi při­chá­zel
ne­bo ob­rá­ce­ně
pod­le roz­pi­su směn
pod­le nut­nos­ti osu­du
dě­ti spí­cí pod de­kou
hmo­ty dě­ti
před­mě­ty
dě­ti pod de­kou
pod de­kou hmo­ty
a svět
už ne­ní pro­blém
pro ni­ko­ho
ne­bo to jen před­stí­ra­jí
ne­bo tu váž­ně jen spí
za­ví­ráš dve­ře abys dě­ti
hmo­ty ne­bu­dil
ne­chal je
hmo­ty
spát

jsi za­se do­ma
do­ma jsi
v krás­ném va­šem do­mě
v krás­ném
do­ma kde zpí­va­jí
zpí­va­jí tiš­ší
nad te­bou tiš­ší
spí­cí zpí­va­jí­cí
nad te­bou tiš­ší
tiš­ší a zpí­va­jí­cí
an­dě­lé
tiš­ší a zpí­va­jí­cí
an­dě­lé tvo­ji
an­dě­lé bez­hmo­ty
an­dě­lé ne­hmo­ty
an­dě­lé tvo­ji
dě­ti
an­dě­lé an­dě­líč­ci
tvo­ji tiš­ší
úpl­ně ti­choun­cí
an­dě­lé
a ty
a teď

ty

4.

Když jsme by­li ma­lí, na­ším ot­cem byl Sa­turn.
A by­lo to­ho víc, co bychom moh­li vy­prá­vět.
Ale teď už ne­má­me žád­ná slo­va
a pí­seň o vzdá­le­né pla­ne­tě ne­má dů­kaz­ní hod­no­tu.

Jest­li už nejsi me­zi ži­vý­mi,
jest­li už jsi ja­ko my,
aspoň v myš­len­kách,
po­leť k nám a na­še­mu ot­ci,
k pla­ne­tě Sa­turn,
k je­ho hmo­tě a mra­zi­vé gra­vi­ta­ci,
k je­ho po­ži­vač­né tla­mě
k je­ho zá­ko­nům lid­ské ob­ži­vy
k je­ho bez­o­hled­né­mu řá­du,
do ná­ru­če ka­ni­ba­la.

Když jsme by­li ješ­tě ma­lí, sni­li jsem o krás­ném do­mě,
o ni­čem ji­ném než o krás­ném do­mě,
o pro­skle­ném obý­vá­ku a vý­hle­du do za­hra­dy,
o dět­ských po­ko­jích, kou­pel­ně s vů­ní
má­my ma­te­ří­douš­ky.

Když jsme by­li ma­lí… moh­li bychom po­kra­čo­vat o svých snech,
kdy­bychom je všech­ny ne­za­po­mně­li.
Zbyl nám jen prv­ní a po­sled­ní sen o krás­ném do­mě
a teď je náš dům na ble­dé pla­ne­tě Sa­turn,
nej­hro­zi­věj­ší pla­ne­tě ve zná­mém vesmí­ru.

Náš otec po­ží­ral srd­ce svých dě­tí
ja­ko šťav­na­tá raj­ča­ta,
na­tek­lá rudá raj­ča­ta,
kte­rá se ztra­ti­la v útro­bách tmy.

-ko­nec-

(Hra po­pr­vé vy­šla v e‑knize DRÁ­MA 2022, kte­rou vy­dal Di­va­del­ní ústav v Bra­ti­sla­vě. Ob­rá­zek vy­ge­ne­ro­val na zá­kla­dě úryv­ku tex­tu DALL‑E.)