Mla­dý Princ No. 2

GE­NE­RA­CE 001

Délka: 2 min

V brněnském HaDivadle byl v neděli 13. 10. 2024 uveden druhý díl kontinuálního ekoprojektu Mladý princ.

Per­for­man­ce tex­to­vě vy­chá­ze­la z Mla­dé­ho prin­ce No. 1, ale před­sta­vi­la di­vác­tvu ve vý­ta­hu Ha­Di­va­dla, pro­sto­ru ta­měj­ší­ho stu­dia a ša­ten své­byt­nou va­ri­a­ci v mo­nod­ra­ma­tic­ké po­do­bě. Or­ga­nic­kou sou­čás­tí pře­sta­ve­ní by­la i díl­na eko­lo­gic­ké fo­to­gra­fie – fy­to­gra­mů. Při­pra­vi­la sku­pi­na Dí­lo, před­sta­ve­ní se usku­teč­ni­lo v ne­dě­li 13. 10. 2024 v Ha­Di­va­dle.

Fo­to­gra­fie a film se sta­ly pro mo­der­ní uměl­ce sym­bo­lem po­kro­ku lid­stva. Ale za vel­kou ce­nu: ty­to vy­so­ce to­xic­ké způ­so­by tvor­by při­spě­ly k plun­dro­vá­ní pří­rod­ních zdro­jů. A pře­ce: až z po­vrchu pla­ne­ty zmi­zí po­sled­ní člo­věk, rost­li­ny bu­dou fo­to­gra­fo­vat. Lis­ty pě­niš­ní­ku bu­dou pod spa­lu­jí­cí zá­ří slun­ce vy­tvá­řet an­tho­ty­py, che­mic­ké re­ak­ce v ze­le­ni di­vo­ké­ho je­te­lu ex­po­nu­jí svo­ji struk­tu­ru, zla­to­býl oz­do­bí zbyt­ky prů­mys­lo­vé­ho ma­te­ri­á­lu. V díl­ně se se­zná­mí­me s eko­lo­gic­kou ne­u­dr­ži­tel­nos­tí kla­sic­ké i di­gi­tál­ní fo­to­gra­fie i s ro­lí, ja­kou hrá­la v ob­jek­ti­vi­za­ci svě­ta ko­lem nás, a po­ku­sí­me se zhod­no­tit je­jí dě­dic­tví ná­vra­tem ke ko­ře­nům, k udr­ži­tel­né pra­xi, k bi­o­lo­gic­ky od­bou­ra­tel­né fo­to­tvor­bě – a na­vá­zat no­vý, di­a­lo­gic­ký vztah s rost­li­na­mi, kte­ré se sta­nou už ni­ko­liv pou­ze zob­ra­zo­va­ný­mi před­mě­ty, ale part­ne­ry v tvor­bě.

Z po­zván­ky na per­for­man­ci

Kon­cept: Len­ka Dom­brov­ská, Jan Mo­tal a To­máš Louž­ný
Účin­ku­je: Ja­kub Je­lí­nek a Jan Mo­tal
Film a díl­na: Jan Mo­tal
Hud­ba: Cer­ma­que
Dél­ka díl­ny: 60 mi­nut
Dél­ka per­for­man­ce: 30 mi­nut

A me­zi­tím Je­lí­nek ja­ko ztros­ko­ta­nec bez cí­le a sou­čas­ně ně­mý glosá­tor pro­měn. Ta­ké on je vy­mí­ra­jí­cí druh – ať už ja­ko Exupé­ry, ne­bo ja­ko je­ho princ. Pro­jek­ci do­pro­vá­ze­ly pís­ně sku­pi­ny Cer­ma­que s fol­ko­vým ape­lem. Mi­mo ji­né o tom, že den­ně zmi­zí na dvě stě dru­hů zví­řat a rost­lin. Tvůr­ci až se­be­mrs­kač­sky při­zna­li po­díl post­mo­der­ní­ho umě­ní na sou­čas­ném sta­vu pla­ne­ty. Za zá­vě­reč­ným vý­stu­pem jsme se vrá­ti­li zpět do šat­ny. Na po­za­dí prázd­ných vě­šá­ků se osi­ře­lý princ, po­sled­ní člá­nek ro­du, pro­pa­dl do tem­né ni­co­ty.

Ve­ro­ni­ka Bou­šo­vá, Divadelni-noviny.cz

V AKTUÁLNÍM ČÍSLE: