Re­ži­sér, per­for­mer a stu­dent DA­MU Ka­rol Fi­lo do­ved­ně a – mo­hu-li sou­dit – ote­vře­ně ve­d­le se­be sta­ví pří­běh kom­pli­ko­va­né­ho vzta­hu k vy­slou­ži­lé­mu slo­ven­ské­mu sed­lá­ko­vi z Hor­ní­ho Ja­to­va, své­mu dě­do­vi, a obec­něj­ší střet ge­ne­ra­ce, kte­rá prá­vě do ve­řej­né­ho ži­vo­ta pl­ně vstu­pu­je, a té, kte­rá by mě­la „od­stou­pit“. Osob­ní ro­vi­na je mís­ty po­měr­ně kru­tá a ne­vy­bí­ra­vá – pře­de­vším, když au­tor na­zý­vá se­ni­o­ry ky­bor­gy, kte­ří jsou na­po­je­ni na kar­di­os­ti­mu­lá­to­ry a po­hyb­li­ví jsou už jen dí­ky umě­lým klou­bům. A zce­la ote­vře­ně ho­vo­ří o tom, že by mě­li vy­mřít, aby moh­lo být lé­pe… Jin­dy se sna­ží o ale­spoň zá­klad­ní mí­ru em­pa­tie v du­chu – ro­di­nu si člo­věk ne­vy­be­re. Ta­to emo­ci­o­nál­ní hou­pač­ka je pů­so­bi­vá, je­li­kož je ži­vot­ná, uvě­ři­tel­ná a pře­de­vším au­ten­tic­ká, a vě­řím, že do jis­té mí­ry se s ní do­ká­že zto­tož­nit kaž­dý a kaž­dá.

Dru­há ro­vi­na per­for­man­ce Dob­re už bo­lo vy­chá­zí z té prv­ní, pro­lí­ná se s ní a je zpra­co­vá­na stej­ně (po­mo­cí Fi­lo­vých de­ní­ko­vých zá­zna­mů, fo­to­gra­fií, au­dio i vi­deo na­hrá­vek, na kte­rých jsou za­chy­ce­ny pře­de­vším roz­pra­vy s dě­dem) a uka­zu­je dneš­ní Slo­ven­sko v kri­zi. Kdy sta­ří – vět­ši­nou z pa­li­ča­tos­ti, tra­di­ce či nos­tal­gie – vo­lí „pro­rus­ké kan­di­dá­ty“ a mla­dí z oba­vy o svou bu­douc­nost, kde ne­bu­de mís­to pro svo­bo­du a de­mo­kra­cii, „pro­ev­rop­ské kan­di­dá­ty“.  Je to střet zce­la ak­tu­ál­ní a zá­ro­veň zce­la nad­ča­so­vý.

Dí­lo je po­zo­ru­hod­né i po for­mál­ní strán­ce, pro­lí­na­jí se zde od­ci­ze­né zá­zna­my a pří­tom­nost au­to­ra, kte­rý v du­chu dě­dic­tví „sá­zí“ obil­né kla­sy a ne­vší­má si to­ho, co se ko­lem ně­ho ode­hrá­vá. Prv­ní­ho praž­ské­ho uve­de­ní se účast­ni­lo ta­ké osm se­ni­o­rek z or­ga­ni­za­ce Ži­vot 90, kte­ré se­dě­ly po stra­nách je­viš­tě, vy­ší­va­ly a ně­ko­li­krát za­zpí­va­ly li­dov­ky. A zá­ro­veň re­la­ti­vi­zo­va­ly ne­mož­nost uspo­ko­ji­vé­ho vzta­hu stá­ří a mlá­dí, pro­to­že i ve fil­mo­vých zá­zna­mech, kdy je tu a tam za­chy­ce­na Fi­lo­va ba­bič­ka, jas­ně pro­bles­ku­je, že au­to­ro­va ra­di­ka­li­za­ce se tý­ká pře­de­vším ne­cit­li­vé­ho sed­lá­ka, kte­rý má tvr­dou ru­ku a vždyc­ky prav­du.

Ka­rol Fi­lo a spol.: Dob­re už bo­lo. Dra­ma­tur­gie: Do­men Šu­man a Vik­tor Pro­kop, asi­s­tent­ka re­žie: Ole­sia Usa­ta, 3D ani­ma­ce: Jan Fro­něk, účin­ku­je: Ka­rol Fi­lo.

Dal­ší před­sta­ve­ní je mož­né zhléd­nout 7. 11. ve Vzle­tu a 11. 11. v di­va­dle AR­CHA+.