Di­va­del­ní re­ži­sér, au­tor a pře­kla­da­tel.

Vy­stu­do­val hu­ma­nit­ní stu­dia na UK, te­o­rii a kri­ti­ku a po­té re­žii na ka­tedře či­no­her­ní­ho di­va­dla na DA­MU. Prv­ní di­va­del­ní re­žií a zá­ro­veň di­va­del­ní adap­ta­cí by­li Sy­náč­ci pod­le kni­hy Zmat­ky cho­van­ce Tör­les­se. In­sce­na­ce mě­la pre­mi­é­ru roku 2017 ve Vi­le Štva­ni­ce. Od té do­by spo­lu­pra­cu­je s ne­zá­vis­lým di­va­del­ním sek­to­rem (Di­va­dlo X10, Me­et­Fac­to­ry, Di­va­dlo na cuc­ky) i ka­men­ný­mi di­va­dly (na­pří­klad Měst­ská di­va­dla praž­ská, Či­no­her­ní stu­dio v Ús­tí nad La­bem, Švan­do­vo di­va­dlo či Ná­rod­ní di­va­dlo v Pra­ze). 

Pí­še pro di­va­dlo a roz­hlas. Zkou­má hra­ni­ce mo­ci a pří­tom­nost ná­si­lí ve vzta­zích – do té­to li­nie lze za­řa­dit in­sce­na­ce Sy­náč­ci, Fun­ny Ga­mes v Či­no­her­ním stu­diu v Ús­tí, ne­bo Ko­me­die Jack sta­ví dům v di­va­dle Ko­me­die, ve kte­ré spo­lu s Len­kou Dom­brov­skou skr­ze film Lar­se von Trie­ra te­ma­ti­zo­val to­le­ran­ci vů­či ná­si­lí a ne­schop­nost ho ade­kvát­ně po­trestat. Ná­si­lí zkou­má i z in­tim­něj­ší strán­ky, o což se po­ku­sil v in­sce­na­ci tex­tu Jo­han­ny Kap­tein His­tor­ka o sv. Mag­dě v Di­va­dle Aré­na v Os­t­ra­vě. Spo­lu­pra­co­val s plat­for­mou Au­di­o­té­ka na hře Sku­teč­né pro­blémy, ve kte­ré na­hlí­ží v žán­ru ko­me­die pře­zí­ra­vost vů­či kli­ma­tic­ké kri­zi. V po­dob­ném té­ma­tu po­kra­čo­val i ve hře Bí­lý ka­ri­bu, kte­rou na­psal s Ma­rii No­vá­ko­vou pro Či­no­her­ní stu­dio. 

Ja­ko au­tor dva­krát zví­tě­zil v sou­tě­ži o krát­kou di­va­del­ní hru vy­hla­šo­va­nou Kni­hov­nou Vác­la­va Hav­la v New Yor­ku (2017 a 2018). Ve ví­těz­ných hrách Hos­té a Vý­mě­na se po­ku­sil te­ma­ti­zo­vat ab­surd­ní po­stoj mno­hých Ev­ro­pa­nů k mi­gra­ci. Ja­ko ce­nu zís­kal mož­nost po­znat di­va­del­ní stu­di­um na New York Uni­ver­si­ty a na ber­lín­ské di­va­del­ní aka­de­mii Ernst Busch. V ro­ce 2020 zví­tě­zil v sou­tě­ži Čes­ké­ho roz­hla­su Rá­dio Dra­ma se svou čás­teč­ně au­to­fikč­ní hrou Vy­vo­le­ný, kte­rá po­jed­ná­vá o ši­ka­ně a o tom, jak se na­u­čit od­pouš­tět. V rám­ci stu­dia zís­kal mož­nost stá­že v Ev­rop­ské par­la­men­tu a roz­ho­dl se ji vy­u­žít, aby po­cho­pil, jak to v cen­t­rá­le ev­rop­ské mo­ci vy­pa­dá a opra­vil si ne­je­den před­su­dek o té­to kri­ti­zo­va­né in­sti­tu­ci. Od té do­by se po­va­žu­je nejdří­ve za Ev­ro­pa­na a až pak za Če­cha.

www.tomas-louzny.pixpa.com